Trh investičních služeb prochází v posledních letech zásadními změnami, které mění nejen rozsah práv a povinností investičních zprostředkovatelů, ale do praxe zavádí také celou řadu podstatných změn. Podmínky poskytování investičního zprostředkování regulovala v rámci ČR od roku 2008 směrnice MIFID I (Směrnice o trzích finančních nástrojů), jejímž cílem byla regulace investičních služeb a nástrojů. Později v souvislosti se vznikem a následnými dopady globální krize byla přijata další směrnice s názvem MIFID II a dále nařízení MIFIR souhrnně označované jako koncept MIFID II.
Koncept MIFID II byl oficiálně Evropskou komisí schválen v roce 2015, přičemž schválením byly pevně stanoveny dva klíčové termíny pro členské země EU, a to:
- 3. červenec 2017 – datum, od kterého musí být koncept MIFID II transformován do národní právní úpravy členských zemí EU,
- 3. leden 2018 – datum, od kterého musí být MIFID II aplikován v každém členském státu, resp. je součástí běžné uplatňované praxe.
V souvislosti s implementací MIFID II a nařízení MIFIR byl v podmínkách ČR vyhlášen zákon č. 204/2017 Sb. ze dne 14. července 2017, kterým byl novelizován zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu s účinností právě od 3. ledna 2018. Novelizovaná úprava ve vztahu k investičním zprostředkovatelům sice vychází z uplatnění výjimky podle článku 3 směrnice MIFID II, který stanovuje nepovinné směrnicové výjimky pro členské země, nicméně i tak obsahuje zásadní změny, které se dotýkají činnosti investičních zprostředkovatelů, a to především vlivem:
- zavedení povinnosti investičního zprostředkovatele k povinnému pojištění,
- zúžení rozsahu investičních nástrojů, ke kterým mohou poskytovat služby, jejich exaktní výčet je stanoven v § 29 odst. 3 zákona o podnikání na kapitálovém trhu (nové vymezení zahrnuje pouze cenné papíry vydávané investičními fondy a některé dluhopisy především s prospektem nebo obdobným dokumentem, naopak došlo k odstranění např. korporátních dluhopisů bez prospektu, nebo akcií),
- zúžení možnosti předávat či přijímat pokyny např. k nákupu či prodeji investičních nástrojů zahraničních obchodníků s cennými papíry nebo zahraničních investičních společností (předávat pokyny je možné pouze tuzemským institucím, tedy zahraniční společnosti musí mít na území ČR minimálně organizační složku nebo pobočku),
- nová úprava řízení o žádosti (registrace je nahrazena povolovacím řízením),
- zavedení dočasnosti povolení k činnosti a nutnost jeho pravidelného obnovování včetně zavedení tzv. registračního obnovovacího poplatku,
- nová úprava odbornosti a jejího prokazování (složení odborné zkoušky organizované akreditovanou osobou),
- informační povinnost vůči České národní bance je zakotvena přímo v zákoně o podnikání na kapitálovém trhu.
Významnou regulatorní zátěž představuje od 3. ledna 2018 plnění informační povinnosti vůči České národní bance týkající se každé významné změny ve skutečnostech, na jejichž základě investiční zprostředkovatel získal povolení k činnosti. Oprávnění investičních zprostředkovatelů, kteří působili na trhu před 3. lednem 2018 označuje zákon jako registraci, nikoliv povolení. Dlužno dodat, že i dříve registrovaní zprostředkovatelé měli povinnost informovat ČNB o významných změnách, nicméně tato povinnost byla podmíněna vydáním prováděcí vyhlášky, která však nebyla vydána. Po 3. lednu 2018 je však tato povinnost přímo obsažena v textu zákona bez potřeby prováděcí vyhlášky.
Informační povinnost se týká významných skutečností, nikoliv prokazování splnění předpokladů, na základě kterých získal investiční zprostředkovatel registraci do 2. ledna 2018. Stejně tak investiční zprostředkovatel ani nedokládá, že splňuje předpoklady, které zákon nově vyžaduje nad rámec dřívějších podmínek registrace. Nicméně tímto není dotčena povinnost, že investiční zprostředkovatel musí od 3. ledna 2018 plnit i tyto nové požadavky včetně všech předpokladů, protože toto může být předmětem kontroly ze strany ČNB v rámci jejího běžného dohledu.
Tedy od 3. ledna 2018 platí, že investiční zprostředkovatel je povinen podle okolností konkrétního případu a charakteru příslušné změny, ke které došlo, posoudit, zda se jedná o významnou změnu ve vztahu k předpokladům, na základě kterých mu bylo uděleno povolení k činnosti, a tyto změny oznámit České národní bance. Přitom není třeba hlásit informace dostupné ze základních registrů (např. změna adresy sídla nebo bydliště, změna jména fyzické osoby aj.) ČNB za významné změny ve skutečnostech, na jejichž základě získal investiční zprostředkovatel povolení k činnosti, a které jsou spojeny s informační povinností ve vztahu k ní, považuje vždy minimálně níže uvedené změny:
(a) Investiční zprostředkovatel – právnická osoba
V případě investičního zprostředkovatele, který je právnickou osobou, se tedy oznamuje:
- zahájení a skončení trestního řízení, sankčního správního řízení, pokud je vede jiný orgán, než ČNB, nebo insolvenčního řízení, a to vůči investičnímu zprostředkovateli,
- zahájení a skončení trestního řízení, sankčního správního řízení vedeného v souvislosti s výkonem povolání, zaměstnání, funkce nebo podnikatelské činnosti, pokud je vede jiný orgán než ČNB, nebo insolvenčního řízení, a to vůči členu vedoucího orgánu investičního zprostředkovatele, případně jiná změna mající potenciální vliv na důvěryhodnost člena vedoucího orgánu investičního zprostředkovatele,
- změny v osobách s kvalifikovanou účastí na investičním zprostředkovateli, k tomu se přiloží grafické znázornění vztahů mezi těmito osobami, přičemž u osob, které získaly kvalifikovanou účast nově, se dokládají také údaje v § 3 odst. 2 písm. j), k) a l) a n) vyhlášky.
(b) Investiční zprostředkovatel – fyzická osoba
V případě investičního zprostředkovatele, který je fyzickou osobou, se oznamuje:
- omezení rozsahu svéprávnosti,
- zahájení a skončení trestního řízení, sankčního správního řízení vedeného v souvislosti s výkonem povolání, zaměstnání, funkce nebo podnikatelské činnosti, pokud je vede jiný orgán než ČNB, nebo insolvenčního řízení, případně jiná změna mající potenciální vliv na důvěryhodnost investičního zprostředkovatele.
V souladu s právní úpravou účinnou od 3. 1. 2018 je podle § 30 odst. 5 zákona o podnikání na kapitálovém trhu investiční zprostředkovatel povinen dále informovat Českou národní banku o:
- druzích a rozsahu poskytnutých služeb,
- všech přijatých a předaných pokynech,
- finanční situaci a výsledcích hospodaření.
Zákon předpokládá, že Česká národní banka stanoví prováděcím právním předpisem, rozsah, formu, způsob, strukturu, periodicitu a lhůty plnění této informační povinnosti podle § 30 odst. 5 zákona o podnikání na kapitálovém trhu. Do doby vydání příslušného prováděcího předpisu podle § 32 odst. 7 zákona o podnikání na kapitálovém trhu ČNB nevyžaduje, aby ji investiční zprostředkovatel pravidelně informoval o zmíněných skutečnostech uvedených v § 32 odst. 4. Nicméně i tak je musí mít investiční zprostředkovatel k dispozici, protože Česká národní banka si je může v případě potřeby vyžádat v rámci běžného dohledu.
Závěrem je tedy možné říci, že prozatím pravidelné informační povinnosti se na investičního zprostředkovatele neuplatní, ale odpovídající informace o poskytovaných službách, přijatých a předaných pokynech, finanční situaci a výsledcích hospodaření musí mít investiční zprostředkovatel k dispozici a poskytnout je České národní bance na vyžádání.
Chcete se s předstihem připravit na plnění informační povinnosti investičního zprostředkovatele vůči ČNB? Obraťte se na nás, rádi Vám poradíme, jak na to…
Článek byl zobrazen 389krát.